Michaela Hrdá (1988)

Učitelka angličtiny, fotografka a přednášející na volné noze. Byl to právě jazyk, který ji otevřel dveře do světa. Po jazykovce nastoupila na vysokou školu, kde absolvovala svojí první cestu na vlastní pěst a to do africké Rwandy. Cestování bez cestovky jí nadchlo a tak každý rok využívala prodloužené prázdniny na vysoké škole a odjížděla minimálně na 3 měsíce do ciziny. Začínala sama, jako au-pair ve Finsku, poté strávila půl roku v Austrálii a další léto v Americe. Po 3 rokách jí už cizí děti začaly líst krkem a tak zažádala o pracovní víza do Kanady, kde vystřídala prací hned několik. Po sólo létě v Kanadě strávila další léto v páru v Anglii, poté zase sama na Islandu a rok na to na Havaji. Pandemie jí nedovolila odjet minulé léto do Gruzie a tak sbalila pár kamarádů na prodloužený víkend ve Slovinsku. Po týdnu poslala kamarády domů vlakem a sama toho léta dojela až do Portugalska. Domů se vrátila o 3 měsíce později. Posledních pár let je většinou na cestách až 5 měsíců v roce. A kam to bude příště? Sleduj další dobrodružství na IG a fb @Miskephotos.

David Moulis (1984)

David Rafael Moulis vystudoval Kulturní antropologii Předního východu a Biblickou teologii. Do Izraele se vrací pravidelně od roku 2005. Pobýval zde jako student na Hebrejské univerzitě a každým rokem se účastní archeologických výzkumů v Jeruzalémě a širším okolí. Nejvíce času tráví “na ulici”, aby zachytil neobyčejně pestrý a zajímavý život lidí, jejichž tradice a historie sahají tisíce let do minulosti. David při focení střídá moderní techniku s analogovými přístroji a ve Svaté zemi se snaží najít inspiraci mimo jiné i pro výtvarnou tvorbu.

Eliška Coufalová

Instruktorka na motorce působící po celé České republice, na Masarykově okruhu v Brně, ale i na Gran Canarii. Pedagog volnočasových a outdoorových aktivit, prožitkové pedagogiky, trenér s největší vášní předávat bezpečí a radost prostřednictvím učení v jedné stopě. Novinářka píšící pro časopis Motohouse a v minulosti projektová manažerka a lektorka v lezeckém oddíle. Žena, co se drží hesla: “Abych mohla učit své klienty, musím především učit a posouvat sebe sama”. Autorka vzdělávacího systému online výuky jízdy na motorce.

Linda a Jirka Martiškovi

Digitální nomádi tělem i duší. Cestujeme a pracujeme online společně již od roku 2015, kdy jsme podnikli první výpravu do Las Palmas na Gran Canarii. Od té doby jsme takto nomádsky navštívili na několik měsíců např. i Asii a střední Ameriku. Linda se věnuje projektu Příběhy zrození, kde si povídá se ženami o jejich cestě za miminkem a Jirka pomáhá lidem odstraňovat psychické bloky a rozvíjí Psaní Hravě, kde se lidé učí psát všemi deseti hraním her. V roce 2020 jsme se stali rodiči a od té doby máme v životě parťáka Šimonka. 

Zdeněk Porkert (Vietnamista)

Zdeněk Porkert, cestovatel a fotograf, který přes 12 let cestuje po Vietnamu. Na kole, se stanem, autobusy, vlakem. Navštívil řadu zapadlých míst Vietnamu, kam noha turisty nevstoupila, včetně nejjižnějšího, nejsevernějšího, nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího cípu země. Pobyl mezi menšinami v horách, okusil jejich tvrdý život. Mimo Vietnam procestoval většinu zemí JV Asie.

Lenka Klicperová

Novinářka a fotografka. Začínala jako zpravodajka, od roku 2004 do roku 2018 šéfredaktorka časopisu Lidé a Země. Pracovala v řadě afrických zemí, od Angoly přes Namibii, Nigérii, Tanzanii, Keňu, Etiopii, Mali, Burkinu Faso, Čad, Niger či Demokratickou republiku Kongo. Několikrát navštívila jako reportérka Afghánistán. Dostala se také do Somálska sužovaného několik dekád trvající válkou.

Anna Marie Mikulecká

Jmenuji se Anna Marie Mikulecká a původně pocházím od Plzně, teď žiju dlouhodobě v Rakousku, ale v podstatě jsem všude zdejší. Studuji technickou chemii v Linci a speciální pedagogiku v Praze. Propojila bych to do budoucna do bylinkářského cestování a pomoci lidem prostřednicvím darů přírody. Během studia jsem se podívala na Papuu Novou Gvineu, vyjela jsem na erasmus to Českých Budějovic (což není úplně typické jét do vlasti), nakoukla jsem do Brazílie a vydala jsem se na cesty po Španělsku, kromě jiného navštěvuji i jiné státy Evropy. Jsem biolog, chemik, speciální pedagog a hena umělkyně, masérka, bylinářka, cestovatelka a fotografka, žena pro všehno.

Tereza Daněk

Tereza miluje cestování různými způsoby, nejvíce však stopem. Nezastavilo ji v tom ani založení rodiny. S dcerou a manželem prostopovala Maroko i část Íránu. Tentokrát se s posádkou manžel, dvě děti (6 a 0,5 let) a fenka Čika vydala na půlroční jízdu obytňákem. Ráda sdílí praktické tipy a triky, podobně zážitky, které vzbudily silné emoce. Její příští cesta by mohla vést na moře či do ománské pouště, kdo ví ...

Vladimír Váchal

Jsem nadšený cestovatel, fotograf a milovník Blízkého východu, který jsem poprvé navštívil v roce 2007 a od té doby se do této oblasti pravidelně vracím, zejména pak do Íránu. Přestože jsem navštívil řadu jiných zemí, např. Bhútán, Bolívii, Maroko, Guatemalu, KLDR či Arménii, Írán mně zaujal natolik, že jsem se rozhodl strávit několik měsíců studiem perského jazyka na institutu Dekhoda v Teheránu. Mám bohaté zkušenosti s průvodcováním po Íránu, plynně ovládám perský jazyk a doprovázím české firmy na jejich obchodních cestách do Íránu z pozice tlumočníka. Jsem absolventem magisterských studiích na právnické a filozofické fakultě v Plzni a také průvodcem na svých expedicích do Íránu, které naleznete na mém webu.

Jan Rendl

Jan Rendl je cestovatel a dobrodruh. Jeho život je skutečně „dobrodružstvím“ ve všech ohledech. Překonal v něm již v raném věku problémy s alkoholem i drogami a dokonce prožil několik měsíců na ulici. Toto jej však nepoložilo, ba naopak zocelilo. Z ulice se vyhrabal, splatil statisícové dluhy a začal cestovat. Stejně jako předtím v životě, i v cestování se držel svého velmi svérázného přístupu a do všeho šel možná až příliš po hlavě.